Japonské zahrady - oázy klidu a odpočinku

Japonská zahrada je jedním z typů okrasných zahrad, jejíž styl vždy byl a stále je inspirující. Mísí se v něm jednoduchost, čistota, harmonie a symbolika. Jejím základem je přírodní a přirozený vzhled, přitom dbá na soulad člověka s přírodou. Výjimečný asijský design s orientálním nádechem také působí velmi uklidňujícím dojmem, vnáší do života klid, proto japonské zahrady často sloužily jako místo meditace a nalezení klidu a rovnováhy.

Japonská zahrada má své kořeny již ve starověku. Obdiv k japonským zahradám vedl k jejich rozšíření takřka po celém světě. Hodí se prakticky do jakéhokoliv prostředí, ovšem vytvořit funkční a příjemnou japonskou zahradu není nic jednoduchého, je to považováno za jistý druh umění. Základem japonských zahrad je spojení živých a neživých prvků. Proto v nich nalezneme četné vodní plochy, dalším velice důležitým prvkem jsou kameny různých rozměrů, od oblázků až po velké kusy. Důležitou roli samozřejmě hraje i správný výběr rostlin. Pro japonské zahrady jsou typické tyto rostliny bambusy, japonské javory, borovice, kapradiny, trávy, mechy, azalky a sakury aj. Do japonských zahrad samozřejmě patří i dekorace, nejoblíbenější jsou, lávky, lampy, lucerny, lavičky.

Samotná skladba japonské zahrady je založena na třech základních principech: zmenšeném měřítku, symbolizaci a propůjčených pohledech. Na malém prostoru zde bývá symbolicky zobrazen velký kus krajiny. Kámen nahrazuje horu, potůček zobrazuje mohutný vodní tok, jezírko se stává velkým jezerem či oceánem. Na rozdíl od "evropských zahrad", si nelze japonskou zahradu prohlédnout celou z jednoho místa. Je potřeba ji postupně procházet, objevovat a obdivovat různé scenérie, které na sebe harmonicky navazují. Krása japonských zahrad neuvadá ani v zimě, díky zajímavě tvarovaným stromům a dokonalé architektuře.